O čem je nařízení o odlesňování?
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů (dále též jen „nařízení o odlesňování“) bylo přijato dne 31.05.2023. Toto nařízení klade nové požadavky na společnosti uvádějící nebo dodávající na trh EU nebo exportující mimo EU relevantní komodity, kterými jsou dřevo, kaučuk, skot, kakao, káva, sója a palma olejná, nebo relevantní produkty, které byly vyprodukovány za jejich použití, jako jsou např. maso a kůže ze skotu, čokoláda a jiné potraviny obsahující kakao, palmový olej, pneumatiky a jiné výrobky obsahující kaučuk, sójový olej, palivové dřevo, dřevěné uhlí, dřevěné výrobky, ale i papír a produkty z něj vytvořené. Úplný a podrobný seznam všech relevantních produktů obsahuje příloha I výše uvedeného nařízení.
Koho se bude nařízení o odlesňování týkat a od kdy?
Článek 38 nařízení o odlesňování upřesňuje, že se nařízením od 30.12.2024 budou muset řídit fyzické i právnické osoby podnikající a vytvářející obchodní činnost, v rámci které uvádí nebo dováží výše uvedené relevantní komodity nebo produkty na trh EU, dodávají relevantní komodity nebo produkty na trh EU (k distribuci, spotřebě nebo použití) nebo je z něj vyváží. Z uvedeného vyplývá, že se nařízení o odlesňování bude týkat velkého množství subjektů. Výjimkou jsou ovšem mikropodniky a malé podniky obchodující s jinými relevantními komoditami než se dřevem, jelikož na ně se tato nová legislativa bude vztahovat až od 30.06.2025. Podle sdělení Ministra průmyslu a obchodu ze dne 05.01.2023 o vyhlášení českého znění doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 06.05.2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků jsou mikropodniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony eur. Pro malé podniky platí, že zaměstnávají méně než 50 osob a roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů euro.
O jaké povinnosti se konkrétně jedná?
Článek 3 nařízení o odlesňování vymezuje, že relevantní komodity a produkty se nesmějí uvádět ani dodávat na trh ani vyvážet, nejsou-li splněny všechny tyto podmínky: a) nezpůsobují odlesňování; b) byly vyprodukovány v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce a c) vztahuje se na ně prohlášení o náležité péči. Hospodářské subjekty jsou povinny před uvedením produktu na trh vykonávat náležitou péči, prokázat soulad relevantních produktů s podmínkami stanovenými v článku 3 a předložit prohlášení o náležité péči prostřednictvím informačního systému. Hospodářské subjekty nebo obchodníci mohou pověřit zplnomocněného zástupce, aby jejich jménem prohlášení o náležité péči předložil. Vzor prohlášení o náležité péči je obsažen v příloze II nařízení o odlesňování.
Náležitá péče podle článku 8 nařízení o odlesňování zahrnuje: a) shromažďování informací, údajů a dokladů, které prokazují, že relevantní produkty jsou v souladu s článkem 3, po dobu pěti let ode dne uvedení relevantních produktů na trh nebo jejich vývozu (jedná se o popis produktu, množství produktů uvedených na trh, zemi produkce, geolokalizaci všech pozemků použitých k produkci komodit, informace o dodavateli relevatních komodit i o odběratelích relevantních produktů a navíc ověřitelné informace o tom, že komodity nezpůsobují odlesňování a byly vyprodukovány v souladu s právními předpisy země produkce), b) opatření k posouzení rizik, aby zjistily, zda existuje riziko, že relevantní produkty, které mají být uvedeny na trh nebo vyvezeny, jsou nevyhovující (zohledňuje kritéria jako např. výskyt lesů či původních obyvatel v zemi produkce, rizikovost země produkce atd.), c) opatření ke zmírnění rizik přiměřená tomu, aby bylo dosaženo žádného nebo jen zanedbatelného rizika (zahrnují např. vyžádání dalších informací, nezávislých průzkumů či přijetí jiných opatření). Hospodářské subjekty jsou povinny systém náležité péče aktualizovat a nejméně jednou ročně přezkoumat.
Článek 13 ovšem umožňuje podnikatelům vypustit z náležité péče opatření k posouzení rizik a opatření ke zmírnění rizik, pokud poté, co posoudily složitost relevantního dodavatelského řetězce a riziko obcházení tohoto nařízení, zjistily, že všechny relevantní komodity byly vyprodukovány a relevantní produkty vyrobeny v zemích nebo jejich částech, které byly v souladu s článkem 29 zařazeny do kategorie „nízké riziko“. Seznam zemí zařazených do jednotlivých kategorií by měl být uveden v prováděcím předpisu, který ovšem v době psaní tohoto článku ještě vydán nebyl.
Jak je to s malými a středními podniky?
Kategorie středních podniků je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů eur.
Malé a střední podniky nemusí vykonávat náležitou péči ve vztahu k produktům obsaženým v produktech nebo vyrobených z nich, jestliže u nich již byla náležitá péče vykonána. Ostatní podnikatelé, kteří nejsou malými či středními podniky, mohou odkazovat na prohlášení o náležité péči, která již byla předložena, až poté, co se přesvědčí, že náležitá péče byla vykonána v souladu s nařízením.
Obchodníci, kteří jsou malými a středními podniky, mají i další úlevy, kdy nejsou povinni zveřejňovat prohlášení o náležité péči, ale pouze shromažďují a uchovávají informace o hospodářských subjektech, které jim dodali relevantní produkty, jakož i referenční čísla prohlášení o náležité péči vztahujících se k těmto produktům, a o obchodnících, kterým dodali relevantní produkty. Na obchodníky nesplňující kritéria pro malé a střední podniky se vztahují stejné povinnosti jako na hospodářské subjekty.
Kritika a návrh na odklad
Ministerstvo zemědělství chce do poloviny listopadu připravit návod, který podnikům přiblíží, co musí v důsledku nařízení plnit a vykazovat. Ministerstvo zemědělství však již dříve poukazovalo, že společnosti k nařízení nemají dost informací a není dostatečně nachystané, zažádalo proto Evropskou komisi o jeho odklad. Navíc systém má EU spustit přibližně měsíc před zahájením povinností, což kritizovali zemědělci, obchodníci i potravináři a další společnosti. Mimo jiné na konci září roku 2024 Česko dosud neví, do jaké kategorie zemí s rizikem odlesňování bude patřit. Odklad by musela navrhnout Evropská komise a musel by projít řádným legislativním procesem, z čehož plyne, že s ním s jistotou nelze počítat a je docela dobře možné, že povinnosti budou muset být plněny od původně stanovených termínů. S ohledem na výše uvedené a na složitost celé problematiky neváhejte kontaktovat naši Advokátní kancelář LEGISTES s případnými dotazy. Vaše otázky zodpovíme a případně Vám pomůžeme celý systém rozběhnout.