Dne 1. 1. 2026 by měla nabýt účinnosti významná novela rodinného práva, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění občanský zákoník a další související zákony. Změny se dotýkají rozvodu manželství, kde namísto nesporného rozvodu se bude v praxi nově pracovat s tzv. smluveným rozvodem manželství. Od nového roku v případě připojení manžela k návrhu na rozvod druhého manžela, anebo v případě společného návrhu na rozvod, již soud nemusí zjišťovat příčiny rozvratu manželství ani samotnou existenci rozvratu manželství. U rozvodu, který nebude smluveným, bude soud povinen zjišťovat příčiny rozvratu manželství jen za situace, že jeden z manželů tvrdí, že jsou dány důvody pro zamítnutí návrhu.
Z procesního hlediska je největší změnou spojení řízení o rozvodu s řízením o úpravě poměrů nezletilých dětí, což upravuje nové ustanovení § 398a zákona o zvláštních řízeních soudních. Novela tak mění dosavadní dvoukolejnou právní úpravu na jednokolejnou. V situaci, kdy se rodiče dohodnou na poměrech k dětem i na majetku, soud manželství rozvede v jednom řízení. Zajímavou novinkou je rovněž možnost neúčasti rozvádějících se manželů na jednání v případě smluveného rozvodu manželství, jelikož soud v takovém případě může nově upustit od jejich výslechu.
Koncepce rodičovské odpovědnosti zůstává víceméně stejná, byla však zpřesněna její definice tak, aby se lépe a srozumitelně rozlišily její jednotlivé složky. Definice styku s dítětem nově výslovně zahrnuje kromě osobního styku i nepřímý styk a právo na podstatné informace o dítěti. Nepřímý styk se uskutečňuje pomocí prostředků komunikace na dálku. Ke změně došlo rovněž v oblasti výchovných prostředků rodičů. V současné úpravě jsou vyloučeny výchovné prostředky ohrožující zdraví, rozvoj či lidskou důstojnost dítěte. Nová právní úprava přichází s domněnkou, že lidské důstojnosti dítěte se dotýká tělesné trestání, působení duševního strádání nebo jiné ponižující opatření.
Nejzásadnějším způsobem však novela občanského zákoníku mění dosavadní úpravu péče o dítě a styk s dítětem. Novela občanského zákoníku ruší tradiční rozlišování mezi střídavou, společnou a výlučnou péčí o dítě. V důvodové zprávě k novele je současná právní úprava zhodnocena tak, že ačkoli stávající právní úprava stanoví, že oba rodiče mají rodičovskou odpovědnost, dochází rozvodem manželů, respektive rozhodnutím soudu v případě rodičů, kteří spolu nežijí, k její faktické modifikaci (zúžení) v rozsahu péče o dítě. Je-li dítě svěřeno do výlučné péče jednoho z rodičů, odebírá se druhému rodiči právo a povinnost o dítě pečovat. Řešení, kdy výlučná péče vyvolává mylný dojem o nadřazenosti pečujícího rodiče a pouze střídavá péče v obou rodičích vyvolává dojem o jejich rovnocennosti, nelze považovat za vhodné.
Oba rodiče budou nově považováni za rovnocenně pečující, bez ohledu na to, jak bude čas péče o dítě rozdělen. Každý rodič tak bude mít právo a povinnost podílet se na výchově dítěte, přičemž soud pouze rozvrhne čas, který dítě u každého z rodičů stráví. Přičemž soudy se budou snažit, aby kontakt s oběma rodiči byl co možná nejrovnoměrnější.
V rozhodování soudů o péči o nezletilé děti tak bude nově preferovaným řešením svěření dětí do společné péče obou rodičů na základě jejich dohody. Pokud toto nebude možné, soud určí rozsah péče o dítě obou rodičů na základě uvážení zájmů dítěte. V případě potřeby bude moci soud určit podmínky péče rodiče o dítě nebo upravit nepřímý styk a právo na informace o dítěti rodiče po dobu, po kterou o dítě pečuje druhý rodič.
Změny v úpravě péče o nezletilé děti mají přispět ke spravedlivějšímu rodinnému právu. Hlavním cílem úprav je, aby proces rozdělení péče o dítě po rozvodu či rozchodu rodičů probíhal v co nejlepším zájmu dítěte, kdy tento přístup má přispět ke vzniku harmonických vztahů mezi oběma rodiči, kteří jsou pak na základě dohody schopni zajistit stabilní a zdravé zázemí pro své děti. Navíc novela reflektuje i praxi soudů, které už dnes většinou vycházejí z názoru Ústavního soudu, že dítě má právo na rovnocennou péči obou rodičů. Novela tuto zásadu ukotvuje přímo do zákona.
V návaznosti na změny v oblasti péče o dítě dochází ke změnám v oblasti výživného. Rozhodne-li soud o tom, že dítě zůstává v péči obou rodičů, o vyživovací povinnosti nerozhodne, zatímco určí-li rozsah péče každého z rodičů, je soud povinen vždy rozhodnout rovněž o vyživovací povinnosti k dítěti. V zákoně dozná zpřesnění rovněž potencialita příjmů povinného rodiče a značně diskutovanou změnou je možnost postoupit splatnou pohledávku výživného upravená v nově přidaném ustanovení § 921a občanského zákoníku. K tomu bude nutný souhlas soudu s výjimkou situace, kdy jde o postoupení za úplatu alespoň ve výši jistiny pohledávky v době postoupení.
Závěrem je ještě důležité se podívat na nemalé procesní změny v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé. Přestože úprava předběžného opatření upravujícího poměry dítěte zůstává zachována, přichází novela s nově nastavenou prozatímní úpravou poměrů dítěte. Tato úprava je vedena snahou umožnit soudu co nejlépe a v co nejkratším čase zjistit potřebné skutečnosti a následně dočasně upravit poměry dítěte. Dále novela přináší změny ve vedení řízení, které mají řízení zjednodušit, zefektivnit a učinit ho méně formálním. V oblasti výkonu rozhodnutí je nově výslovně zavedena možnost rozhodnutí bez nařízení jednání a dále je nově vytvořena spodní hranice pokuty ve výši 5.000 Kč.
Pakliže se Vás tyto změny týkají, případně jste se již s druhým rodičem ocitli ve sporu o podobu péče o Vaše nezletilé děti, neváhejte kontaktovat naši Advokátní kancelář LEGISTES. Vaše potíže s vámi zkonzultujeme a navrhneme řešení, které bude vyhovovat jak Vám, tak především Vašim dětem.