Střídavá péče ve světle právní úpravy a judikatury Ústavního soudu
Úvod
V roce 2023 bylo rozvedeno celkem 19,5 tisíce manželství.[1] Přestože podíl manželství končících rozvodem mírně klesl na 37 %,[2]stále je každým rokem podáno značné množství návrhů na rozvod manželství, do kterých se narodily děti, což ovšem značí povinnost ze všeho nejdříve upravit péči o děti a styk s nimi. Naznačená problematika se taktéž vztahuje na rozchody nesezdaných párů s dětmi, kdy je potřeba se budoucností péče o ně rovněž zabývat.
Právní úprava
Z ust. § 755 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) vyplývá, že mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Výkon rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství je dále rozveden v ust. § 906 a § 907 občanského zákoníku. Soud určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat, a to s uvážením zájmu dítěte; s tímto zřetelem se od souhlasného stanoviska rodičů soud odchýlí jen tehdy, vyžaduje-li to zájem dítěte. Soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, do střídavé péče, do společné péče nebo i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Ust. § 908 občanského zákoníku se týká výkonu práv a povinností rodičů, kteří žijí odděleně. Nedohodnou-li se o úpravě péče o nezletilé dítě, které není plně svéprávné, rozhodne o ní i bez návrhu soud, kdy se ustanovení § 906 a 907 použijí obdobně.
Řízení ve věcech péče soudu o nezletilé je upraveno v ust. § 466 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“). Účastníky soudního řízení jsou oba rodiče a nezletilé dítě zastoupené kolizním opatrovníkem. Soudní řízení lze zahájit podáním návrhu příslušnému soudu určenému dle místa bydliště dítěte a je osvobozeno od soudních poplatků. V návrhu je třeba vymezit, o čem má soud za rodiče rozhodnout – o péči, styku (kontaktu s rodičem, u kterého nemá dítě stálý pobyt), o výživném, či o jiné významné záležitosti týkající se dítěte. Soud rozhoduje rozsudkem, který je po nabytí právní moci závazný. Je-li situace v rodině kritická a je třeba bez dalších odkladů zajistit práva dítěte, je možné, aby soud rozhodl předběžným opatřením, o němž rozhoduje do týdne.
Preference střídavé péče v judikatuře Ústavního soudu
Vzhledem k nemožnosti podat dovolání (§ 30 ZŘS), z čehož vyplývá, že v oblasti rodinněprávních sporů chybí prvek Nejvyššího soudu, se od zakotvení střídavé péče do českého právního řádu v roce 1998 vyvinula rozsáhlá judikatura Ústavního soudu týkající se tohoto institutu.
Nálezem Ústavního soudu ze dne 26.05.2014, sp. zn. I. ÚS 2482/13 byla potvrzena rovnost jednotlivých forem péče. Ústavní soud však vycházel z premisy, aby dítě bylo především v péči obou rodičů. Svěření do střídavé péče by mělo být pravidlem, zatímco jiné řešení vyžaduje prokázání, z jakého důvodu je toto řešení v zájmu dítěte. Následným rozhodnutím, a to nálezem ze dne 21.11.2017, sp. zn. IV. ÚS 1921/17, však judikoval, že péči obou rodičů nelze chápat jako upřednostnění střídavé péče jakožto základního východiska. V dalších letech nicméně Ústavní soud vydal několik rozhodnutí, kterými potvrdil tendenci přiklánění se ke střídavé, byť ne vždy symetrické, péči obou rodičů.
Důvody pro (ne)svěření dítěte do střídavé péče
Ústavní soud se i přes jedinečnost každého případu snaží dlouhodobě vyvodit zobecňující závěry pro řešení rozvržení a způsobů péče o nezletilé děti a vymezit obecným soudům kritéria, jež musí z hlediska nejlepšího zájmu dítěte vzít v úvahu při rozhodování o svěření dítěte do střídavé péče.
Kritéria rozhodování o střídavé péči podrobně představil Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 03.05.2022, sp. zn. I. ÚS 3065/21. Prvotní kritéria, která musí obecné soudy vzít v úvahu při rozhodování o úpravě výchovných poměrů jsou: 1) existence pokrevního pouta mezi dítětem a osobou usilující o jeho svěření do péče, 2) míra zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb v případě jeho svěření do péče dané osoby, 3) schopnost osoby usilující o svěření dítěte do péče zajistit jeho bezproblémový vývoj a jiné potřeby, 4) přání dítěte. Naplňují-li oba rodiče všechna kritéria přibližně stejnou měrou, je v nejlepším zájmu dítěte být svěřen do péče obou rodičů. Tento předpoklad lze vyvrátit, nicméně jsou k tomu zapotřebí pádné a objektivní důvody. Zároveň není předestřený výčet kritérií vyčerpávající. Obecné soudy jsou nejen oprávněny, ale i povinny zohlednit rovněž další relevantní skutečnosti, např. vzájemnou komunikaci rodičů, vzájemný respekt rodičů k rodičovské roli druhého rodiče či nezanedbatelnou vzdálenost mezi bydlišti rodičů.
Dalším rozhodnutím, a to nálezem ze dne 08.02.2023, sp. zn. I. ÚS 3350/22, Ústavní soud stanovil, že paušální argumenty proti střídavé péči ze strany obecných soudů neobstojí, nýbrž je nutné se vypořádat s konkrétními okolnostmi, které jsou střídavé péči na překážku. A v nálezu ze dne 19.03.2024, sp. zn. IV. ÚS 1677/23 Ústavní soud připomněl, že podstatným kritériem pro posouzení nejlepšího zájmu dítěte je nepopiratelně i přání nezletilého, o jehož péči se v řízení rozhoduje. Za nejzazší věkovou hranici je v tomto ohledu považován věk dvanácti let, což ovšem neznamená, že mladší dítě není schopno vyjádřit se ke svému budoucímu výchovnému uspořádání.
Závěr
Bezesporu platí, že střídavá péče prošla od svého zavedení do právního řádu značným vývojem. Avšak svěření dítěte do střídavé či výlučné péče stále zbytečně nálepkuje rodiče, jelikož je rozděluje na hlavní a vedlejší nebo lépe a hůře pečující, což vytváří prostředí ke vzniku konfliktů. Z těchto důvodů začalo projednávat Ministerstvo spravedlnosti novinku, která by tato pojmenování zrušila. Soudy by již pouze určily, kdo z rodičů a kdy bude o dítě pečovat. Ostatně již dnes se rozdíly mezi střídavou a výlučnou péčí stírají, ať již nerovnoměrně rozvrženou střídavou péčí či výlučnou péčí se širokou úpravou styku dítěte s druhým rodičem.
Závěrem si dovolíme upozornit, že soudní řízení mohou být velmi náročná i emotivní pro rodiče i děti. Proto budete-li potřebovat pomoc s řešením otázek spojených s péčí o nezletilé děti, neváhejte nás kontaktovat s případnými dotazy. Úprava poměrů v co nejlepším zájmu dítěte je v takovém případě nejen Vaším, ale i naším cílem.
[1] Sňatky, rozvody. [online]. Český statistický úřad. 17.05.2024 [cit. 09.07.2024]. https://csu.gov.cz/snatky-rozvody?pocet=10&start=0&podskupiny=135&razeni=-datumVydani
[2] Sňatky, rozvody. [online]. Český statistický úřad. 24.06.2024 [cit. 09.07.2024]. https://csu.gov.cz/snatky-rozvody?pocet=10&start=0&podskupiny=135&razeni=-datumVydani